Co je biblické pokání?

Co je pokání podle Bible? Je biblické pokání změna smýšlení? Je pokání nutné pro znovuzrození, spasení?

Co je pokání?
Někteří křesťané mají falešné představy o tom, co je pravé pokání. Opravdovým křesťanem, znovuzrozeným člověkem, se člověk stává pokáním k Bohu a vírou v Ježíše Krista.

„Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a od Hospodina přišel čas odpočinutí,“
Bible, překlad 21. století, Skutky 3,19

„jak jsem Židům i Řekům vydával svědectví o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše.
Bible, překlad 21. století, Skutky 20,21

„Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!
Bible, překlad 21. století, Marek 1,15

Pokání je změna mysli k Bohu. To se mimo jiné projevuje vyznáváním svých hříchů Bohu v pokojíku. Neoddělitelnou součástí pokání je tedy vyznávání svých hříchů Bohu. Pravým křesťanům se hřích nelíbí a nechtějí v něm žít. Zde velký pozor na pokrytectví! Pokud hřích Bohu vyznám, tak ho chci také opustit – nepokračovat v něm! Učení o tom, že pokání, vyznávání hříchu Bohu, je pouhá změna smýšlení a tečka, to je falešné učení o pokání. Pokud bych si něco myslel a něco jiného dělal, to bych byl pokrytec. Z Bible víme, jak tvrdě Bůh odsoudil pokrytce Ananiáše a Zafiru – usmrtil je (Skutky 5,1-11). Součástí pravého pokání je tedy opuštění hříchu, zlých skutků. Znovuzrozený člověk svůj hřích díky Duchu Svatému (dále jen Duch) rozpozná, vyzná ho Bohu v pokojíku a nechce v něm dál pokračovat. Pravé pokání vede člověka ke změně chování (obrátí se proti hříchu). Proč křesťané dál a dál hřeší? Protože uhašují Ducha. To souvisí se svobodnou vůlí člověka. Uhašováním Ducha se křesťan dostává do tělesnosti (žije v těle). Proto je chození v Duchu pro křesťana tak důležité!

„Začal jsem zvěstovat nejdříve v Damašku, potom v Jeruzalémě, po celé judské zemi a také pohanům, že mají činit pokání, obrátit se k Bohu a svými skutky prokazovat své pokání.“
Bible, překlad 21.století, Skutky 26,20

Raději neste ovoce odpovídající vašemu pokání, než abyste říkali: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh může Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! Ke kořeni stromů už dopadá sekera. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a vhozen do ohně!“
„Co máme dělat?“ ptaly se ho zástupy.
„Kdo má dvě košile, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádnou,“ odpověděl jim, „a kdo má jídlo, ať udělá totéž.“
Dokonce i výběrčí daní se přicházeli nechat pokřtít. „Mistře,“ ptali se ho, „co máme dělat?“
„Nevybírejte víc, než máte nařízeno,“ odpověděl jim.
„A co máme dělat my?“ ptali se vojáci.
„Nikoho nezastrašujte ani nevydírejte,“ odpověděl jim. „Spokojte se se svým žoldem.“
Bible, překlad 21.století, Lukáš 3,8-14

„Boží základ však pevně stojí a nese tento nápis: „Hospodin ví, kdo mu patří,“ a „Každý, kdo vyznává Pánovo jméno, ať  opustí nepravost.“
Bible, překlad 21.století, 2.Timoteus 2,19

„Kdyby nějaká žena měla deset mincí a jednu minci ztratila, nerozsvítí lampu, nevymete dům a nebude pečlivě hledat, dokud ji nenajde? Jakmile ji najde, svolá přítelkyně a sousedky: ‚Radujte se se mnou, neboť jsem našla svou ztracenou minci!‘ Říkám vám, že právě tak je radost před Božími anděly nad jedním hříšníkem, který činí pokání.
Bible, překlad 21.století, Lukáš 15,8-10

Biblický příběh o hlavním výběrčím daní dokazuje, že neoddělitelnou součástí biblické pokání je odvrácení se od hříchu:

„Ježíš přišel do Jericha a procházel jím. A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč. Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť  byl malé postavy. Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde.
Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma.“
Rychle tedy slezl a radostně ho přijal. Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: „To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!“
Zacheus potom vstal a řekl Pánu: „Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně.“
„Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův! Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“
Bible, překlad 21. století, Lukáš 19,1-10

Boží slovo jasně a neomylně říká, že každý člověk včetně křesťana má činit pokání:

„Bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti stejně jako vaši vůdcové. Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět. Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a od Hospodina přišel čas odpočinutí, až k vám pošle ohlášeného Mesiáše – Ježíše,“
Bible, překlad 21.století, Skutky 3,17-20

„Bůh ale přehlédl časy této nevědomosti a nyní ukládá všem lidem všude, aby činili pokání.“
Bible, překlad 21.století, Skutky 17,30

Čiň pokání ze své špatnosti a modli se – snad ti Bůh ten úmysl tvého srdce odpustí.“
Bible, překlad 21. století, Skutky 8,22

„Jak jsem sloužil Pánu se vší pokorou, v slzách a uprostřed mnoha zkoušek, které mě potkaly kvůli židovským úkladům; jak jsem vám nezamlčel nic užitečného, ale kázal vám a učil veřejně i po domech; jak jsem Židům i Řekům vydával svědectví o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše.“
Bible, překlad 21.století, Skutky 20,19-21

„Znám tvé skutky – podle jména jsi živý, ale jsi mrtvý. Probuď se a posilni umírající zbytek, neboť jsem shledal, že tvé skutky před mým Bohem zdaleka nejsou naplněné. Vzpomeň si, co jsi slyšel a přijal; drž se toho a čiň pokání. Pokud se neprobudíš, přijdu jako zloděj! Ani se nedozvíš, ve kterou hodinu na tebe přijdu.
Máš ale v Sardách několik osob, které neposkvrnily svá roucha. Ti se budou se mnou procházet v bílém rouchu, neboť si to zaslouží. Kdo vítězí, bude se oblékat bílým rouchem a jeho jméno nikdy nevymažu z knihy života, ale vyznám jeho jméno před tváří svého Otce i před jeho anděly.“
Bible, překlad 21.století, Zjevení 3,1-5

Boží slovo dále říká, že pravé pokání je úzce spojené se spasením a vodním křtem. Vodním křtem potvrzujeme víru v Krista a rozhodnutí následovat Jeho cestu. Jde o pohřeb starého života a vzkříšení spolu s Kristem plus obmytí hříchů. Kdo se nechce nechat pokřtít, nechce být křesťanem. Takový člověk odmítá být ztotožněný s ukřižovaným Kristem, potažmo s křesťanstvím.

„Ať  si je všechen lid Izraele jist, že Bůh učinil Pánem a Mesiášem právě Ježíše, kterého jste ukřižovali!
„Ta slova je zasáhla do srdce. Začali se Petra a ostatních apoštolů ptát: „Co máme dělat, bratři?“
Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy.“
Bible, překlad 21.století, Skutky 2,36-38

Biblické pokání a znovuzrození
Ježíš přišel, aby zemřel za naše hříchy. Díky Ježíši jsme duchově uzdraveni ze hříchů. Díky Ježíši máme odpuštění a spásu! O tom hovoří následující verše:

„Bolesti, jež nesl, však byly naše, naše utrpení vzal na sebe! My jsme se ale domnívali, že je od Boha trestán, bit a pokořen. On však byl proboden naším proviněním, našimi vinami trýzněn byl; pro naše blaho snášel potrestání – byli jsme uzdraveni jeho ranami! My všichni jsme jako ovce zabloudili, každý se na svou cestu obrátil, Hospodin ale uvalil na něj provinění nás všech.“
Bible, překlad 21. století, Izaiáš 53,4-6

„Ježíš šel dál. Když uviděl v celnici sedět výběrčího daní jménem Levi, řekl mu: „Pojď za mnou.“ A on všechno opustil, vstal a šel za ním. Levi mu pak ve svém domě vystrojil velikou hostinu a byla tam spousta výběrčích daní i jiných hostů. Farizeové a jejich znalci Písma si kvůli tomu jeho učedníkům stěžovali: „Jak to, že jíte a pijete s výběrčími daní a hříšníky?“
Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšné.
Bible, překlad 21. století, Lukáš 5,27-32

Existuje křesťanské učení, které říká, že pokání není důsledek znovuzrození, ale příčina. Toto je falešné učení. Bez pravého pokání není znovuzrození! Pravé pokání je důsledkem (znamení) znovuzrození. Pravé pokání představuje neoddělitelnou součást procesu obrácení, ke kterému dochází na základě usvědčující moci Ducha.

„Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!
Překlad 21. století, Marek 1,15

„Zbožný zármutek totiž působí pokání, jež vede ke spáse, takže není čeho litovat.“
Bible, překlad 21. století, 2. Korintským 7,10

Autorem pokání, víry a spásy je Bůh
Je potřeba vědět, že autorem pokání, víry a spásy je Bůh, ne člověk sám o sobě. Duch, pokání, víra a spása jsou dary od Boha.

V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého. Ten je závdavkem našeho dědictví: zaručuje, že Bůh vykoupí své vlastnictví. Chvála a sláva jemu!“
Bible, překlad 21. století, Efeským 1,13-14

„Právě jeho Bůh vyvýšil na svou pravici jako Vůdce a Spasitele, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.“
Bible, překlad 21.století, Skutky 5,31

„Po těch slovech se upokojili a začali chválit Boha: Tak tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!
Bible, překlad 21.století, Skutky 11,18

Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil. Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.“
Bible, překlad 21. století,Efeským 2,8-10

Člověk sám o sobě (bez Ducha) není schopen činit pokání. Je to Bůh, kdo se dává všem lidem poznat. Je to Bůh, který vytváří změny našich srdcí. Je to Bůh, kdo nám daruje svého Ducha, který nás následně vede životem – chození v Duchu. Člověk má však svobodnou vůli! Člověk vlastním rozhodnutím může odmítnout pokání, víru – spásu. Pozor na kalvinistické učení, které tvrdí, že člověk nemá ohledně spásy svobodnou vůli. Kalvinismus je falešné učení, které hovoří o falešném bohu.

Doporučená kázání k prostudování: Může se člověk svobodně rozhodnout pro Krista?, Kalvinismus je falešné učení

Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec, který mě poslal; já ho pak vzkřísím v poslední den. Potom dodal: „Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“
Bible, překlad 21. století, Jan 6,44 a 65

„Dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Vezmu vám z těla srdce z kamene a dám vám srdce z masa.“
Bible, překlad 21.století, Ezechiel 36,26

Má pokání vliv na spásu?
Rozhodně ano! Pokání, správně (biblicky) definované a aplikované (viz. úvod), je ke spáse nutné. Nejprve totiž přichází pokání, pak víra v Krista (Skutky 3,19, Skutky 20,21, Marek 1,15 – viz. úvod). Pravý křesťan (opravdově znovuzrozený člověk) má změněnou mysl k Bohu. Důsledek změněné mysli je to, že člověk vyznává Bohu své hříchy v pokojíku (v hříchu nechce žít, hřích se mu hnusí), káže evangelium, křtí obrácené lidi, vymítá démony, dává dary potřebným… Kdo Bohu hříchy vyznává, jsou mu odpuštěny a zároveň je očištěn od každé nepravosti (od každého hříchu).

„Žijeme-li však ve světle, jako je on ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.“
Bible, překlad 21.století, 1. Jan 1,7-10

Kdo tedy Bohu vyznává své hříchy, je opravdově narozen z Boha. Takový člověk nečiní hřích (nežije v hříchu). Kdo však hříchy Bohu nevyznává, libuje si v hříchu, je z ďábla. O tom hovoří níže uvedené verše:

„Kdo činí hřích, je z Ďábla, neboť  Ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil skutky Ďáblovy. Žádný, kdo je narozen z Boha, nečiní hřích, protože v něm zůstává Boží símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Podle toho se poznají děti Boží a děti Ďáblovy: žádný, kdo nečiní spravedlnost a kdo nemiluje svého bratra, není z Boha.“
ČSP, 1. Jan 3,8-10

Rozhodně není pravda, že všechny budoucí hříchy jsou křesťanům automaticky odpuštěny, nebo že Boha nezajímají. Opravdu si nějaký křesťan myslí, že bude v Nebi pedofilní křesťan, který bude do konce pozemského života sexuálně zneužívat děti (bez toho, aby svého hříchu litoval a opustil ho)? Co řekl Ježíš cizoložnici, která byla přistižena při hříchu? „Jdi a už nehřeš.“ (Jan 8,11). Ježíš tím řekl, ať  ta žena nepokračuje v hříchu (jinak by skončila v ohnivém jezeře). Ježíš ten hřích jednoznačně odsoudil (ne člověka – protože ta žena litovala hříchu, ale hřích ano). Pokud nějaký křesťan bude pokaždé na bohoslužbu chodit v podnapilém stavu a bude tvrdit, že provedl změnu smýšlení, nebo že jsou mu všechny hříchy předem odpuštěny, bude to podle Boha v pořádku? Součástí pokání je odvrácení se od hříchu! Je potřeba si uvědomit, že hřích je nevěra Bohu. Hřích nás od Boha oddaluje. Když hřešíme a v hříchu žijeme (hřích se nám líbí), otevíráme se démonickým mocnostem (může nastat démonické obsazení křesťana). Vyznáváním hříchů se odevzdáváme Bohu, dáváme Mu plnou důvěru a pokoru. Bez vyznávání hříchů není možné duchovně růst ani opravdově milovat Boha.

„Nic v celém stvoření před ním není skryté; všechno je nahé a obnažené před očima Toho, jemuž musíme složit účet.“
Bible, překlad 21. století, Židům 4,13

„ale teď se raduji – ne z vašeho zármutku, ale z toho, že váš zármutek vedl k pokání. Zarmoutili jste se v souladu s Bohem, takže jste kvůli nám neutrpěli žádnou škodu. Zbožný zármutek totiž působí pokání, jež vede ke spáse, takže není čeho litovat. Světský zármutek však působí smrt.“
Bible, překlad 21. století, 2. Korintským 7,9-10

„Mám ale proti tobě, že necháváš ženu Jezábel, která si říká prorokyně, aby učila a sváděla mé služebníky ke smilstvu a k modlářským hodům. Dal jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale ona nechce. Hle, uvrhnu ji na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků. Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků.“
Bible, překlad 21. století, Zjevení 2,20-23

„Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji – a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, nuzný, slepý a nahý. Radím ti, aby sis ode mě koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání.
Bible, překlad 21. století, Zjevení 3,15-19

„Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání
Bible, překlad 21. století, 2. Petr 3,9

Křesťan, který odmítá vyznávat hříchy Bohu, ten je od Boha vzdálen, nemá Boží bázeň. Pokud někdo není veden Bohu vyznávat hříchy a opouštět je, žije tělesně, má uhašeného Ducha, nebo už Ducha nemá (není křesťan).

„Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, když jsem byl s vámi, buďte mnohem spíše poslušní i teď, když jsem pryč. S posvátnou úctou uvádějte svou spásu ve skutek. Bůh sám totiž ve vás působí, abyste nejen chtěli, ale i dělali, co se mu líbí!
Bible, překlad 21. století, Filipským 2,12-13

„Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. Ducha neuhašujte.“
Bible, překlad 21.století, 1. Tesalonickým 5, 16-19

„Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.“
Bible, překlad 21.století, Jan 14,26

Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům. Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali svou tělesnost s jejími vášněmi a sklony. Žijeme-li Duchem, pak se Duchem také řiďme.“
Bible, překlad 21.století, Galatským 5,16 a 24-25

Pokání je výsledek působení Ducha (a zároveň svobodné  vůle člověka)
Křesťan dělá pokání, vyznává své hříchy Bohu, díky Duchu. Křesťan, pokud v sobě nechává působit Ducha, nechá se Jím vést, poddává se Mu, Duch ho usvědčuje z hříchu a vede ho k vyznávání a opuštění hříchů. Pozor, Duch není žádný manipulátor! Duch plně respektuje svobodnou vůli člověka.

„Říkám vám ale pravdu: Je pro vás lepší, abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám. Až přijde, odhalí světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud.“
Bible, překlad 21.století, Jan 16,7-8

Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale řekne vše, co uslyší – oznámí vám i věci budoucí.“
Bible, překlad 21.století, 1. Jan 16,13

„Duch svatý: Dnes, když ho uslyšíte mluvit,“
Bible, překlad 21.století, Židům 3,7

Vyznávání a opuštění hříchu, ke kterému jsme puzeni Duchem, křesťanům přináší úlevu a radost z odpuštění, ne žádnou křeč. Je to o tom, že křesťané okamžitě přijmou odpuštění, poučí se ze svého zlého jednání, a dále se o vyznané hříchy nezajímají. Bůh vyznané hříchy člověku nepřipomíná! Pokud máte nutkání babrat se ve vyznaných hříších, je to vždycky od ďábla (jste minimálně pod démonickou sugescí – Pozor na démonickou sugesci, démonickou manipulaci).

Křesťané, kteří ochotně a pokorně vyznávají své hříchy Bohu, dělají pravé pokání. Tito křesťané zažívají velký Boží pokoj, který člověku může dát jedině Bůh. Duch těmto křesťanům dává jistotu spasení.

„Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná. Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali svou tělesnost s jejími vášněmi a sklony.“
Bible, překlad 21. století, Galatským 5,22-24

„Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží. “
ČSP, Římanům 8,16

Odmítejte manipulátory
Pokud někdo někomu vtěsnává do mysli, že si chce pokáním, vyznáváním hříchů Bohu, vysloužit spasení, spekuluje, manipuluje, vynáší nespravedlivé soudy.

Závěr
Pravé (biblické) pokání je změna mysli k Bohu, která se mimo jiné projevuje vyznáváním svých hříchů Bohu v pokojíku a zároveň opouštěním těchto hříchů. Součástí biblického pokání je tedy změna chování (Skutky 26,20). Změna chování, dobré skutky, je důsledek víry křesťana. Není to tedy tak, že křesťan toto dělá proto, aby si zasloužil spasení. Křesťan je k těmto věcem veden Duchem. Na základě svobodné vůle, může křesťan Ducha poslechnout, nebo taky odmítnout.

Křesťan je veden Duchem k tomu, aby se líbil Bohu, aby se posvěcoval… Posvěcení je neustálý proces, jde o dlouhodobé pů­so­bení Ducha v životě křesťana. Duch proměňuje charakter křesťana, jeho touhy a jednání tak, aby byl svatý a podobný Kristu. Křesťané chtějí posvěcování (nebo také ne – máme možnost volby), protože jsou k tomu vedeni Duchem (Ducha také můžeme uhašovat), protože milují Krista, ne že si tím chtějí zasloužit spasení. Stejně tak je to s poslušností k Bohu. Křesťan chce být poslušný Bohu, protože miluje Boha. A stejné je to s kázáním evangelia, vodními křty… Amen.

„My milujeme, neboť  on první miloval nás.“
Bible, překlad 21.století, 1. Jan 4,19

„Dále vás, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste stále rostli v tom, co jste od nás přijali a co už děláte – žijte tak, abyste se líbili Bohu. Víte přece, jaká přikázání jsme vám dali od Pána Ježíše Krista. Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu. Každý se naučte zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě, nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá. Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.“
Bible, překlad 21.století, 1. Tesalonickým 4,1-8

Může vás zajímat:
Jednou spasený – navždy spasený?
Máš v sobě Boží pokoj?
Bůh je svrchovaný, všemohoucí
Trojjediný Bůh
Duch Svatý
Večeře Páně
Biblický křest