Kdo je Antikrist v roce 2026 a co Bible skutečně říká o posledních časech, velkém soužení, ohavnosti zpustošení a takzvaném Třetím chrámu? Představa budoucího světového Antikrista, sedmiletého velkého soužení, tajného vytržení křesťanů, znamení šelmy nebo čipu je v roce 2026 stále velmi rozšířená. Říká ale něco takového skutečně Bible? Co znamená Antikrist, člověk bezzákonnosti, odpadnutí od víry, ohavnost zpustošení a příchod Ježíše Krista? Podívejme se, co o posledních časech, Antikristu, falešných prorocích, falešném evangeliu a Kristově návratu skutečně říká Písmo.
Antikrist – falešný mírotvůrce
Určitě znáte křesťanskou doktrínu, která říká, že na konci historie lidstva bude celému světu vládnout falešný mírotvůrce – hlavní a konečný Antikrist. Od Aljašky až po Austrálii bude zřízena totalitní náboženská vláda člověka, která bude způsobovat „velké soužení“, o kterém se píše v Bibli. Tento člověk bude mít sídlo v kamenném Třetím chrámu ve Státě Izrael, bude se prohlašovat za Boha a bude se snažit očipovat všechny lidi na světě. Kdo se nechá očipovat, přijme znamení šelmy a na konci věků skončí v ohnivém jezeře.
Je tato teorie pravdivá?
Jde o do očí bijící ďáblovu past a o snahu vytvořit uměle stanovený krátký časový úsek, ve kterém má údajně dojít k Ježíšovu druhému příchodu. Ježíš přitom řekl naprosto jasně, že člověku není dáno znát přesný čas Jeho návratu. Pokud bychom byli schopni jakýmkoli způsobem určit konkrétní lhůtu „od–do“, kdy se Ježíš vrátí, popřeli bychom samotná Ježíšova slova, že tento čas člověk nezná.
„Ti, kdo s ním byli, se ho zeptali: „Pane, obnovíš už teď království Izraele?“
„Odpověděl jim: Není vaše věc znát časy a doby, které si Otec ponechal ve své pravomoci.“
Bible, překlad 21. století, Skutky 1,6-7„Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. Dávejte pozor, bděte. Nevíte totiž, kdy ten čas přijde. Je to, jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl. Proto bděte. Nevíte totiž, kdy přijde pán domu – zda večer, o půlnoci, za kuropění, nebo za svítání.“
Bible, překlad 21. století, Marek 13,32-35
Je až neuvěřitelné, kolik křesťanů se do této pasti nechá vtáhnout. Mnozí si to vůbec neuvědomují, ale důsledkem tohoto učení je, že někteří křesťané věnují více pozornosti člověkem vytvořené představě o hlavním Antikristu než samotnému Kristu.
To je zásadně špatně. Křesťan nemá žít v očekávání nějaké senzační postavy, která údajně převezme vládu nad světem, ale v očekávání Ježíše Krista. Jestliže někdo soustředí svou pozornost na Antikrista, jeho údajný chrám, údajný politický systém, údajné čipování lidstva a další spekulace více než na Krista, pak se nechává odvádět od toho, na co ho Bible skutečně upozorňuje.
Ďábel nemusí člověka přesvědčit, aby přestal věřit v Krista. Stačí, když jeho pozornost od Krista odvede. A právě zde může být tato fascinace Antikristem velmi nebezpečná.
Všem křesťanům by přitom mělo stačit vědět, že Ježíš přijde v posledním čase. Tento „poslední čas“ není nutně nějaký krátký úsek několika let těsně před Kristovým návratem. Nový zákon o posledních dnech a posledním čase mluví jako o období, které již začalo Kristovým příchodem a Jeho dílem.
Ježíšova pozemská služba, jeho ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení nejsou nějaké události, které teprve čekají na budoucnost. Kristus již přišel. Zemřel za hříchy, vstal z mrtvých a byl vyvýšen. Proto apoštolové mohou mluvit o „posledních dnech“, „konci věků“ a „konci časů“ již v souvislosti se svou vlastní dobou.
Doporučené kázání k prostudování: Poslední doba (poslední čas) je tady od Ježíše
„Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky, ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil celý svět.“
Bible, překlad 21. století, Židům 1,1-2„Kristus přece nepřišel do svatyně udělané rukama (…) ukázal se teď na konci věků, aby svou obětí jednou provždy smazal hřích.“
Bible, překlad 21. století, Židům 9,24,26„Ten byl jako beránek bez vady a poskvrny předem vybrán už před stvořením světa, ale teď na konci časů byl zjeven kvůli vám.“
Bible, překlad 21. století, 1. Petr 1,19-20
Hovoří následující verše o falešném náboženském mírotvůrci, který bude mít sídlo v kamenném chrámu v Jeruzalémě?
Doporučený článek k prostudování: Bude někdy stát v Jeruzalémě Třetí chrám?
„Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista a naše shromáždění v něj, Abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buďto skrze řeč, neb skrze list, jako od nás poslaný, jako by nastával den Kristův. Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení, Protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh. Nepomníte-liž, že ještě byv u vás, o tom jsem vám pravil? A nyní co mešká, víte, totiž aby on teprv zjeven byl časem svým. Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, jenž jej zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen. A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých a zkazí zjevením jasné přítomnosti své, Kteréhožto nešlechetníka příští jest podle mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými, A se všelikým podvodem nepravosti v těch, jenž hynou, protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli. A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů, aby věřili lži, A aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost.“
Kralická, 2. Tesalonickým 2,1-12
1. Příchod Krista a shromáždění věřících k němu
„Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista a naše shromáždění v něj, abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buďto skrze řeč, neb skrze list, jako od nás poslaný, jako by nastával den Kristův.“
ČSP tento verš překládá:
„Pokud jde o příchod našeho Pána Ježíše Krista a naše shromáždění k němu, žádáme vás, bratři, abyste se nenechali snadno otřást ve svém poznání ani vylekat buď skrze ducha, nebo skrze slovo nebo skrze dopis, vydávaný za náš, jako by den Pánův již nastal.“
Pavel tedy tesalonický sbor upozorňuje, aby se nikdo nenechal oklamat tvrzením, že den Pánův již nastal. Celý oddíl se přitom zabývá příchodem Ježíše Krista a shromážděním jeho lidu k němu.
2. Člověk hříchu se staví proti Bohu
„Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení, protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh.“
Pavel píše, že den Páně nemá nastat dříve, než přijde odpadnutí a zjeví se „člověk hříchu, syn zatracení“. Tento člověk se staví proti Bohu, povyšuje se nad všechno, co je nazýváno Bohem, a posadí se v Božím chrámu, jako by byl Bůh.
A tady je zásadní otázka: Co Pavel myslí Božím chrámem?
Nový zákon jasně ukazuje, že Božím chrámem není kamenná stavba. Božím chrámem je Kristova církev, Boží lid, v němž přebývá Boží Duch.
„Copak nevíte, že jste Boží chrám? Vždyť ve vás přebývá Boží Duch! Kdokoli ničí Boží chrám, toho zničí Bůh, neboť Boží chrám je svatý, a to jste vy.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 3,16–17
Proto není možné automaticky tvrdit, že Pavel zde předpovídá budoucí kamenný Třetí chrám v Jeruzalémě. Text to výslovně neříká.
„Tak sobě počínaje, jako by byl Bůh“ ukazuje na člověka, který se povyšuje na místo, které mu nepřísluší. Staví se proti Bohu a prosazuje vlastní autoritu a vlastní učení, jako by měl právo rozhodovat o pravdě místo Boha.
3. Tajemství nepravosti již působilo
Pavel pokračuje:
„Nepomníte-liž, že ještě byv u vás, o tom jsem vám pravil? A nyní co mešká, víte, totiž aby on teprv zjeven byl časem svým. Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, jenž jej zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen. A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých a zkazí zjevením jasné přítomnosti své.“
Tohle je velmi důležité: „tajemství nepravosti“ už v Pavlově době působilo. Nejde tedy jednoduše o něco, co se objeví až na samém konci lidských dějin.
Pavel zároveň říká, že „člověk hříchu“ bude zjeven ve svůj čas. Text nám však nedává jeho jméno, politickou funkci ani adresu. Neříká, že půjde o světového prezidenta, falešného mírotvůrce nebo člověka sídlícího v budoucím Třetím chrámu.
Taková tvrzení jsou dodatečným výkladem, nikoli přímým výrokem tohoto textu.
Kdo konkrétně je „člověk hříchu, syn zatracení“? V této souvislosti je možné ho chápat jako člověka, který povstává proti pravdě evangelia, působí uvnitř křesťanského prostředí a staví se do postavení, které náleží Bohu. Jde o obraz krajního odporu proti Bohu a pravému Kristu.
Výraz „syn zatracení“ navíc připomíná Jidáše:
„Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se Písmo naplnilo.“
Kralická, Jan 17,12
Jidáš byl navenek součástí Kristova okruhu, ale ve skutečnosti se postavil proti Kristu. Právě proto je tento výraz významný.
4. Antikristové a falešní učitelé nejsou záležitostí vzdálené budoucnosti
Heretici a falešní učitelé se objevili už na počátku křesťanství. Jan napsal:
„Děťátka, je poslední hodina, a podle toho, jak jste slýchali, že přichází antikrist, povstalo i nyní mnoho antikristů; odtud poznáváme, že je poslední hodina.“
Pavlíkův studijní překlad, 1. Jan 2,18
Jan tedy říká něco, co se do populárního obrazu jediného budoucího Antikrista příliš nehodí: Antikristové už tehdy existovali. Bylo jich mnoho.
Šlo o lidi, kteří byli spojeni s křesťanským prostředím, ale následně se oddělili a šířili falešné učení.
„Milovaní, nevěřte všemu, co je duchovní, ale rozlišujte, zda jsou ti duchové z Boha. Do světa totiž vyšla spousta falešných proroků.“
Bible, překlad 21. století, 1. Jan 4,1
Podobný problém vidíme také u Diotrefa:
„Psal jsem o tom vaší církvi, ale Diotrefes, který tak rád poroučí druhým, nás neuznává. Proto až přijdu, připomenu, co dělá, když o nás šíří ty zlé nesmysly. A jako by toho nebylo dost, nejenže sám bratry nepřijímá, ale druhým to zakazuje a vyhání je z církve.“
Bible, překlad 21. století, 3. Jan 1,9–10
Falešní učitelé tedy nejsou nějakým vzdáleným problémem, který se objeví až těsně před koncem světa. Byli problémem od samotného počátku církve.
„Člověk hříchu, syn zatracení“ je proto chápán v souvislosti s odpadnutím, falešným učením a vzpourou proti pravdě.
Prorocká služba navíc není pouze předpovídání budoucích událostí. Proroci a učitelé měli také napomínat, vyučovat a vést Boží lid k pravdě. Falešný prorok proto není pouze člověk, který vysloví špatnou předpověď. Může jít také o člověka, který učí falešné učení a odvádí lidi od Krista.
„Nechť vás nikdo žádným způsobem nepodvede, protože se tak nestane, leč až prve přijde odpadnutí a ukáže se člověk hříchu, syn záhuby.“
Pavlíkův studijní překlad, 2. Tesalonickým 2,2
Pavel současně varuje před překrucováním evangelia:
„Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást ti, kdo chtějí převrátit evangelium Kristovo.“
Bible, překlad 21. století, Galatským 1,7„Když totiž někdo přijde kázat jiného Ježíše, než kterého jsme kázali, nebo když se vám nabízí jiný duch, než kterého jste dostali, nebo jiné evangelium než to, které jste přijali, rádi to snášíte!“
Bible, překlad 21. století, 2. Korintským 11,4
A apoštolové před tímto nebezpečím varovali zcela otevřeně:
„Vím, že po mém odchodu mezi vás přijdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. I z vás samotných povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu, aby strhli učedníky za sebou.“
Bible, překlad 21. století, Skutky 20,29–30
5. Není tedy potřeba čekat na nějakého budoucího „spouštěče“ Kristova návratu
Pokud „člověka hříchu“ chápeme v souvislosti s odpadnutím, falešným učením a vzpourou proti Bohu, potom nelze jednoduše vytvořit moderní scénář, podle kterého musí nejprve vzniknout nějaký budoucí politický diktátor, musí být postaven Třetí chrám a teprve potom se začne odpočítávat Kristův návrat. Takový scénář není v textu 2. Tesalonickým 2 výslovně popsán.
Písmo nás naopak neustále vrací k tomu, co je skutečně podstatné: k pravdě, Kristu a bdělosti před falešným učením.
6. Velké soužení a falešní proroci
Velké soužení nelze automaticky přesunout do jediného krátkého období těsně před druhým Kristovým příchodem. Ježíš totiž mluví o soužení v souvislosti s falešnými mesiáši, falešnými proroky a sváděním.
„Ty dny totiž budou dny soužení, jaké do této doby nebylo od počátku Božího stvoření a jaké už nikdy nebude. Kdyby Hospodin ty dny nezkrátil, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli svým vyvoleným však ty dny zkrátil. Kdyby tehdy někdo řekl: ‚Hle, Mesiáš je tu!‘ anebo ‚Pohleďte, tam je!‘ nevěřte. Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou dělat divy a zázraky, aby sváděli (kdyby to bylo možné) dokonce i vyvolené. Dávejte tedy pozor. Všechno jsem vám řekl předem.“
Bible, překlad 21. století, Marek 13,19–23
Ježíš zde své učedníky především varuje před klamem. A právě na to bychom neměli zapomínat.
Stejně tak Ježíš mluví o „otřesné ohavnosti“:
„Až uvidíte na svatém místě stát ‚otřesnou ohavnost‘, o níž mluvil prorok Daniel (kdo čte, rozuměj), tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utečou do hor (…) Tehdy totiž nastane velké soužení, jaké do té doby nebylo od počátku světa a jaké už nikdy nebude.“
Bible, překlad 21. století, Matouš 24,15–21
Daniel píše:
„Jeho vojska obsadí a znesvětí chrámovou pevnost, zruší každodenní oběť a vztyčí tam otřesnou ohavnost.“
Bible, překlad 21. století, Daniel 11,31„A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění.“
Kralická, Daniel 11,31
Ježíšovo „až uvidíte“ není důvodem k vytváření moderního scénáře o budoucím Třetím chrámu a světovém diktátorovi. Naopak je třeba vzít vážně historický a biblický kontext těchto slov.
„Otřesná ohavnost“ představuje něco, co je hrubě v rozporu s Bohem a jeho svatostí. Pokud se falešné učení dostane tam, kde má být pravda o Kristu, vzniká přesně takový problém: na místě pravdy stojí lež, na místě pravého Krista falešný kristus. A právě zde se dostáváme k podstatě celého problému.
Největší nebezpečí není v nějaké budoucí kamenné stavbě. Skutečné nebezpečí je mnohem blíž – falešný kristus v křesťanském společenství, který se usadí v hlavě člověka. Člověk si může být jistý, že následuje pravého Ježíše, a přitom ve skutečnosti následuje falešného krista vytvořeného lidským učením. Nejde tedy především o kámen a zdivo, ale o to, koho člověk skutečně následuje a čemu ve svém nitru věří.
7. Satanův klam spočívá především ve lži
Pavel dále píše:
„Kteréhožto nešlechetníka příští jest podle mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými, a se všelikým podvodem nepravosti v těch, jenž hynou, protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli. A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů, aby věřili lži, a aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost.“
Tohle je mimořádně ostré varování.
Problémem není pouze otevřený ateismus. Problémem je také člověk, který nechce pravdu, ale chce věřit lži.
Falešné učení může vypadat nábožensky, může používat Bibli, může mluvit o Bohu, Kristu i spasení. Přesto může člověka odvádět od pravdy.
Proto je třeba dávat pozor na falešné učitele, falešné proroky a všechna učení, která staví člověka, organizaci, tradici nebo vlastní teologický systém nad Krista.
Podobné varování nacházíme i ve Zjevení:
„Mám ale proti tobě, že necháváš ženu Jezábel, která si říká prorokyně, aby učila a sváděla mé služebníky ke smilstvu a k modlářským hodům. Dal jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale ona nechce. Hle, uvrhnu ji na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků.“
Bible, překlad 21. století, Zjevení 2,20–23
Soužení tedy není možné automaticky zredukovat na několik let těsně před koncem světa. Nový zákon ukazuje, že Boží lid čelí soužení, pronásledování, falešnému učení a duchovnímu klamu již od počátku křesťanství.
A nakonec přijde Kristus.
„Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal. Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.“
Kralická, Jan 6,38–40
Ježíš opakovaně říká, že své věrné vzkřísí v poslední den (nejposlednější den).
Proto není důvod vytvářet další a další odpočítávání: nejprve budoucí Antikrist, potom Třetí chrám, potom falešný mírotvůrce, potom světová vláda, potom další znamení a teprve nakonec Kristus.
Kristus není poslední článek nějakého lidského scénáře. Kristus je Pán dějin.
A právě proto bychom měli být velmi opatrní, když někdo tvrdí, že Bible předpovídá konkrétního budoucího člověka, který bude sedět v Třetím chrámu v Jeruzalémě.
Křesťan nemá čekat na Antikrista. Křesťan má čekat na Krista. A místo sledování lidských spekulací a vyvolávání „křesťanského adrenalinu“ má bdít nad tím, zda zůstává věrný pravdě evangelia.
Doporučený článek k prostudování: Křesťanský adrenalin – nebezpečná nemoc, která ničí křesťanství
Falešná teorie o „vytržení“
Učení o finálním Antikristu je často spojeno s dalšími konstrukcemi, které z Písma vytvářejí budoucí scénář: tajné „vytržení“ církve, doslovné sedmileté soužení a údajnou druhou šanci pro ty, kteří po „vytržení“ zůstanou na zemi. Podle této teorie Kristus nejprve přijde pro svou církev, věřící budou odneseni ze světa a teprve potom začne sedmileté období soužení.
Jenže takový scénář v Písmu nenajdeme. Je to systém lidského výkladu, který skládá jednotlivé biblické texty do předem vytvořeného časového plánu. Písmo naopak ukazuje, že Boží lid prochází soužením a že věřící i nevěřící zůstávají na zemi společně až do konečného soudu.
Velké soužení tedy není nějaké budoucí sedmileté období, které začne až po odchodu křesťanů ze světa. Křesťané soužením procházejí. Zjevení 7,14 dokonce výslovně mluví o těch, kteří „přišli z velikého soužení“. Nejde o lidi, kteří byli před soužením tajně odneseni pryč. Jsou to lidé, kteří soužením prošli.
Žádná biblická „druhá šance“ po údajném tajném vytržení zde není. Písmo neučí, že Ježíš nejprve odvede své následovníky do bezpečí, potom nechá svět několik let pokračovat v dějinách a nakonec nabídne zanechaným další možnost ke spasení.
Ježíšův obraz pšenice a koukolu je v tomto směru zásadní:
„Služebníci se zeptali: ‚Chceš, abychom ho šli vytrhat?‘ Ale on řekl: ‚Nikoli, protože byste při trhání koukolu mohli vytrhnout i pšenici. Nechte obojí růst spolu až do žně. (…) Nepřítel, který je rozsívá, je ďábel, žeň je konec tohoto světa a ženci jsou andělé.“
Bible, překlad 21. století, Matouš 13,28–30 a 39
Pšenice a koukol tedy nejsou tajně odděleny několik let před koncem. Rostou spolu až do žně. Oddělení přichází až na konci. Stejným směrem ukazuje i Ježíšovo učení o vzkříšení.
Ježíš opakovaně říká, že vzkříšení nastane „v poslední den“:
„Vždyť jsem sestoupil z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli toho, který mě poslal. A toto je vůle toho, který mě poslal: abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.“
Bible, překlad 21. století, Jan 6,38–40
Totéž Ježíš opakuje v Janovi 6,44 a 54. Neříká, že věřící budou vzkříšeni několik let před posledním dnem, aby následně začalo další pozemské období. Říká „v poslední den“ – další den (čas) už nebude existovat.
Doporučený článek k prostudování: Doba konce: Vytržení, uchvácení a velké soužení
A co údajné doslovné sedmileté soužení? Ani zde není nutné vymýšlet budoucí sedm pozemských let. Číslo sedm v biblickém vyjadřování často označuje úplnost, celek nebo dokončení. Stejně jako sedm dní tvoří celý cyklus stvoření, sedm polnic představuje úplnost určitého dění. Sedm tedy nemusí označovat přesně 7 × 365 dní.
V tomto výkladu je „doba konce“ chápána jako celé období posledního času – celé období mezi Kristovým prvním a druhým příchodem. Nejde tedy o krátký sedmiletý úsek, který teprve někdy v budoucnosti odstartuje po údajném „vytržení“.
Písmo mluví o konci času, nikoli o tajném odchodu křesťanů ze světa před posledním obdobím:
„zatímco vás Boží moc skrze víru opatruje ke spáse, která se zjeví na konci času.“
Bible, překlad 21. století, 1. Petr 1,5
A Zjevení 7,14 říká:
„Tehdy mi řekl: „To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení. Vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránka.“
Bible, překlad 21. století, Zjevení 7,14
To je podstatný rozdíl. Křesťan nemá čekat na tajné vytržení, po kterém údajně začne skutečné soužení pro všechny ostatní. Má následovat Krista, vytrvat ve víře a být připraven na jeho skutečný a slavný příchod.
Kristus nepřijde tajně, aby na několik let odvezl svou církev a zbytek lidstva nechal čekat na další šanci. Přijde jako Pán a Král, aby nastal konec, vzkříšení a soud. Písmo nevede k očekávání lidsky sestaveného kalendáře posledních sedmi let. Vede k očekávání Krista.
Shrnutí
Někteří křesťané dnes čekají na finálního Antikrista, který má údajně přijít před Kristovým návratem a prvním vzkříšením. Čekají tedy více na Antikrista než na Krista. Z 2. Tesalonickým 2 však nelze automaticky vytvořit scénář o budoucím světovém náboženském diktátorovi, který se usadí v údajném Třetím chrámu. Pavel mluví o odpadnutí, člověku bezzákonnosti a tajemství bezzákonnosti, které podle jeho slov již působilo – falešných prorocích a učitelích.
Prosím vás, čekejte na Krista! Kristus může přijít kdykoli. Bděte. Antikristové, falešní proroci a falešní učitelé nejsou problémem až poslední generace. Byli mezi křesťany už v prvním století a jsou zde dodnes.
Války, pronásledování, nemoci a katastrofy nejsou automaticky důkazem nějakého budoucího sedmiletého „velkého soužení“. Křesťané byli pronásledováni od počátku. Ježíš řekl: „Jestliže pronásledovali mě, budou pronásledovat i vás.“ (Jan 15,20)
Největší nebezpečí proto nemusí přijít v podobě budoucího světového diktátora. Může sedět přímo před vámi jako kazatel, který vykládá Bibli, ale hlásá jiné evangelium. Falešní proroci, falešná evangelia, nebiblické rituály a evangelium prosperity mohou ničit křesťany už dnes.
Bůh není automat na požehnání. Nelze ho manipulovat penězi, „desátky“, požadavky na uzdravení ani lidskými rituály. Biblický Bůh je láska, ale také svatý a soudící Bůh.
Proto nesledujte senzace kolem Antikrista a údajného Třetího chrámu. Zkoumejte Písmo. Zkoušejte každé učení. Následujte Krista.
Nečekejte na Antikrista. Čekejte na Krista.
Amen.
„Nenechme se oklamat satanem – jeho úmysly nám přece nejsou neznámé.“
Bible, překlad 21. století, 2. Korintským 2,11„Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte.“
Bible, překlad 21. století, 1. Tesalonickým 5,21-22“Přijali Slovo s velikou dychtivostí a každý den zkoumali Písma, zda je to všechno opravdu tak.”
Bible, překlad 21. století, Skutky 17,11“Nikoho nenechte, aby vás klamal prázdnými řečmi, neboť kvůli těmto věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. Nemějte s takovými nic společného. Kdysi jste byli tmou, ale teď jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě. Rozlišujte, co se líbí Pánu; neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději je odhalujte.”
Bible, překlad 21. století, Efeským 5,6-11